Müller Thurgau
Zkratka: MT
Synonyma: Rivaner, Rieszling-Sylvaner, Rizlingszilvani
Tradiční oblasti: Německo, Rakousko, Čechy, Morava, Švýcarsko, Slovensko, Maďarsko
Keř: středně bujného růstu, řidší olistění
Listy: velké, pětilaločné s hlubokými výřezy
Hrozny: větší, někdy křídlaté, řidší
Bobule: střední, oválné, žlutozelené, s jemnou slupkou
Stáří a původ: mladá odrůda, Švýcarsko
Odrůda má ve Švýcarsku název Riesling x Silvaner podle domněle provedeného křížení mezi těmito odrůdami, které uskutečnil prof. Herrmann Müller, původem ze švýcarského kantonu Thurgau. Křížení provedl v roce 1882 ve Výzkumném a šlechtitelském ústavu v Geisenheimu v Německu, kde tehdy vyučoval botaniku. I další synonymum Rivaner, pocházející ze Slovinska, se opírá o domnělé křížení.
V současné době dokázal Dr. F. Regner z Vinařské školy v Klosterneuburgu pomocí genové analýzy, že se ve skutečnosti jedná o křížení odrůd Ryzlink rýnský a Madlenka královská. Odrůda Müller Thurgau se rozšířila po všech severnějších vinařských oblastech Evropy, ale i do zámoří.
Období sklizně: od druhé poloviny září
Plodnost odrůdy je vysoká a pravidelná.
Víno
Při velkých sklizních, které se dají snadno docílit, je víno řídké a hořké. Správně zvládnutou technologií by se mělo vytvořit víno, které je nejlépe pít jako mladé, svěží a pobízející k popíjení díky nižšímu obsahu alkoholu. Současně by mělo mít k ostatním látkám přiměřený obsah kyselin, s užšími tóny muškátově ovocných vůní a s hladkým odchodem, který vyvolává dojem šťavnatosti a pobízí k dalšímu doušku.
Bohužel se konzumenti stále setkávají i s víny málo aromatickými, širokými, plochými, s hořkou dochutí, která jsou výsledkem popření základních technologických poznatků o této odrůdě a která v poslední době zatlačují tuto cennou odrůdu do pozadí. Víno je rovněž vhodné do různých cuvée, zvláště s pozdě zrajícími odrůdami, které mívají nadměrný obsah kyselin.
Barva: světlá se zelenožlutým odstínem
Vůně: muškátová, s ovocnými odstíny
Chuť: svěží, s nižším obsahem kyselin
Ve vůni a chuti můžeme hledat: travnaté tóny, citrusové plody, muškát, angrešt, černý rybíz, broskev, grapefruit
Vhodnost ke skladování: malá
Stolování:
Vína odrůdy Müller Thurgau jsou víny ke každodennímu pití k prosté stravě a při společenské zábavě. Hodí se k předkrmům, zeleninovým polévkám, k rybě nebo k bílým měkkým sýrům.
Co říká encyklopedie?
Text viz.: Nová encyklopedie českého a moravského vína
Autoři: Zuzana Foffová, Vilém Kraus, Dáša Krausová a Bohumil Vurm
Müller Thurgauodrůda moštová pro bílá vína třída I B
Synonyma a cizí názvy: „Müllerka“, „Mjuler Thurgau“, „Rizvanac“, „Rivaner“, „Müller Thurgau bianco“, aj.
Původ a rozšíření: Odrůda byla vypěstována Prof. dr. H. Müllerem ze semene v Geisenheimu v roce 1882. Semenáč byl vyselektován v roce 1891 ve Švýcarsku (Wädensvil), kam se prof. Müller přestěhoval a kam přenesl i 150 semenáčů. Z nich zaujal jeho technika H. Schellenberga semenáč vedený pod č. 58 (kříženec odrůd „Ryzlink rýnský“ x „Sylvánské“), nazvaný „Müller Thurgau“. Genetickou analýzou však bylo nyní zjištěno, že "Müller Thurgau" nemá dědičné vlohy po odrůdě "Sylvánské", a proto se usuzuje, že je semenáčem "Ryzlinku rýnského". V Německu tuto odrůdu od roku 1921 rozšiřoval hlavně Ziegler. Odtud se rychle rozšířila do Švýcarska, Rakouska, Maďarska, Jugoslávie, Bulharska a bývalých zemí SSSR. Dnes je v Německu po „Ryzlinku rýnském“ druhou nejdůležitější odrůdou (výměra cca 22.000 ha). V České republice se pěstuje ve všech vinařských oblastech, velmi úspěšně zvláště na Moravě, kde na Znojemsku dosahuje vysoké kvality. V Listině povolených odrůd je zapsána od roku 1941.
Morfologický popis
Včelka: Je bělavá, ochlupená. Okraje jsou intenzívně červené.
Vrchol letorostu: Je světle zelený, středně chlupatý, jemně bronzově hnědý. Stonek je zelený s nádechem do hněda.
List: Je velký, hluboce pětilaločný, neurčitě zvlněný. Rub je hladký. Řapíkový výkrojek je uzavřený se zaostřeným eliptickým průsvitem. Řapík je středně dlouhý.
Květ: Je obojetný (oboupohlavní), samosprašný, pětičetný.
Hrozen: Je středně velký až velký, průměrné délky 140 mm (průměrná hmotnost 120 g), středně hustý, tvaru válcovitého až kuželovitého. Stopka má normální stavbu a tvar.
Bobule: Je středně velká, průměrné délky 15 mm (průměrná hmotnost 1,8 g), elipsoidní, žlutozelená. Slupka je středně silná. Dužnina je zpočátku křupavá, při přezrání řídká, jemná, s muškátovou příchutí.
Semeno: Je hruškovité, středně velké. Zobáček je krátký.
Jednoleté dřevo - réví: Je světle hnědé, po délce tmavohnědě čárkované.
Zimní pupeny: Jsou střední až velké, široké.
Biologické a hospodářské vlastnosti
Odolnost proti zimním a jarním mrazům: Odolnost dřeva a pupenů proti zimním mrazům je střední až slabá, podle zatížení keře násadou. Dřevo po mrazech však velmi dobře a rychle regeneruje. Vyzrání dřeva závisí i na příjmu draslíku z půdy.
Odolnost proti chorobám: Je citlivá na peronosporu a oidium. Při deštivém počasí v době dozrávání jsou hrozny napadány Botrytis cinerea. Trpí také černou skvrnitostí. Méně je náchylná na virózy.
Odolnost proti škůdcům: Je citlivá na obaleče, hlavně první generace.
Kvetení a opylení: Kvete ve 2. dekádě června. Květy nesprchají.
Zrání: Začíná zrát v první polovině srpna a dozrává středně raně, po polovině září.
Výnos a kvalita hroznů: Sklizně jsou vyšší (od 10 do 15 t na 1 ha) a pravidelné. Obsah cukru je 15–20° NM, kyselin v moštu 5,6–7 ‰.
Vína: Jsou středně plná, harmonická, spíše měkká, příjemně muškátově aromatická, u konzumentů velmi oblíbená, vhodná na scelování i jako odrůdově čistá.
Pěstitelské požadavky
Poloha a půda: Je nenáročná na stanoviště, kromě mrazových poloh. Půdy žádá těžší, úrodné. Nesnáší půdy propustné, písčité, kamenité, bez větších příměsi jílnatých částic, suché.
Podnož: Nejlepší je Vitis berlandieri x Vitis riparia Kober 5 BB, pro střední vedení se doporučuje Vitis berlandieri x Vitis riparia SO 4. Dobře se osvědčila i Kober 125 AA.
Řez a vedení: Pěstuje se na středním i vysokém vedení se zatížením 6–8 oček na 1 m2. Řeže se na tři kratší tažně se zásobními čípky.
Celkové zhodnocení odrůdy a její využitelnost ve velkovýrobě a u drobných pěstitelů
Je velmi plastická. Pěstuje se v různých ekologických podmínkách. Uplatňuje se v severních vinařských oblastech (Čechy), kde dává pravidelné a vysoké výnosy. Je jednou ze základních odrůd sortimentu v ČR pro velkovýrobu i drobné pěstitele, která poskytuje harmonická, aromatická odrůdová vína. Drobní pěstitelé je využívají i jako stolní odrůdu.